Fluctuat nec mergitur II.

22. března 2008 v 0:12 | Ar-lee |  Jednorázové
Fluctuat nec mergitur II.





















Už uběhl týden ode dne, kdy Resa poznala Malfoye. Zvykla si na jeho každodenní návštěvy a dokonce se přistihla, že se na ně těší. Co se mnou dělá? ptala se sama sebe, když jako na trní očekávala, až přijde. Za tu dobu se docela poznali. Dozvěděla se, že ho otec donutil stát se Smrtijedem. Dozvěděla se, že za tu jizvu může Pán zla. Potrestal ho a chtěl, aby si to pamatoval, proto zakázal použít lektvar nebo kouzlo na uzdravení.
"Ahoj, Resie," ozvalo se ode dveří.
"Ježiš, Draco, nelekej mě. Už takhle jsem blízko smrti, myslím, že infarkt by tomu jenom pomohl. Příště bych před Voldemortem mohla už vypustit duši. Určitě by ho to mrzelo,"hraně zesmutněla.
"Takhle nemluv. Přišel bych o jedinýho člověka, kterej ví jakej jsem."
"A co Clay? Co se vlastně stalo?"
"Nějak jsme se nepohodli. Popravdě jsi to měla na svědomí ty,"podíval se na ni. Vypadala udiveně.
"Já?" nechápala to.
"Samozřejmě. Líbila jsi se mi. Moc. A on... on tě přede mnou chránil," skoro šeptal. Pevně se jí díval do očí. "A dělal dobře." Jejich obličeje se k sobě pomalu přibližovali.
Zavřeli oči...
A políbili se.
---
Leželi vedle sebe na posteli. Resa si prohlížela jejich propletené ruce. Měl tak dlouhé prsty, tak krásné prsty. Zamilovala se do něj. Nevěděla jak, kdy a proč, ale zamilovala se. Zdálo se jí to absurdní, byla v zajetí nejobávanějšího kouzelníka a byla šťastná. Nečekala by, že zrovna tady najde svou lásku. Rozesmála se.
"Copak?" optal se a začal si hrát s její rukou.
"Nic, jen...nečekala bych, že to tu bude tak krásné. Samozřejmě až na to každodenní mučení, ale stejně. Je to absurdní, ale jsem tady ráda," pokrčila rameny.
"A jaký to potom bude, až tě odsud dostanu..."
"Draco," zvážněla. "Už jsme o tom mluvili. Já odsud nemůžu. Bude mě pronásledovat, dokud mě nenajde. Pak zabije mě i tebe..." mluvila vážně. Draco se rozhořčeně posadil.
"Jo, zatím co tady zabije jenom tebe. Do háje, Thereso, nemusíš mě chránit. Jsem dospělý a svéprávný. Já tě musím dostat pryč."
"Proboha Draco. Jak ti to mám ještě vysvětlit? Miluju tě a chci, abys žil. Nemá cenu, aby sme zemřeli oba a já..." odmlčela se.
"Co ty, hm? Co? Jsi jediný člověk, na kterém mi záleží. Miluju tě už dva roky a ty chceš abych tě nechal jen tak zemřít?" Draco vybuchl. Nedokázal pochopit, co po něm chce. Theresa sklopila hlavu a zašeptala: "Ano." Bylo to tak tiché, že si Malfoy nejdřív myslel, že se přeslechl. Pak vstal a odešel. Dívka zvedla hlavu až potom, co slyšela prásknout dveře do cely. Po tvářích ji tekly slzy.
Druhý den ji zase Voldemort mučil, pomalu si na to začínala zvykat. Ale teď... bolest se jí zdála intenzivnější. Když ji odvedli zpět do cely čekala, že za ní zase Draco přijde, ale nepřišel.
Ani v noci...
Ani další dny...
---
Všude okolo poletoval sníh. Theresa seděla u okna ve společenské místnosti a pozorovala jednotlivé vločky, jak padají k zemi. Seděla sama, protože její sestra s kamarády měla školní trest. Od té doby, co se Clay bavil s Malfoyem ho všichni nenáviděli. Párkrát na něj i zaútočili a právě proto měla Kate i ostatní problémy. Nemohli to tak nechat. Jen ona musela stát v pozadí. Přece jen ji čekal ještě rok a ostatní nechtěla, aby měla problémy. Z přemýšlení ji vyrušili její kamarádi, kteří si přisedli k ní.
"Ahoj Reso, kde máš Kate?" zeptal se jeden ze dvou chlapců. Měl krátké černé vlasy a nevýrazné modré oči.
"Přece víš, že maj trest u McGonagalky, Tommy," zamumlala Theresa opatrně. Byli to sice její přátelé, ale ona se nikdy nenaučila věřit někomu stoprocentně. Nevěděla, co od nich může čekat. Pozorně si své čtyři přátele prohlížela. Vedle Tommyho seděla Alice, krásná blondýnka s podmanivýma modrýma očima. Po své levé straně měla Denise. Chytrého, ale snadno ovlivnitelného hnědovlasého kluka. A poslední byla Ellen, o které bylo známo, že je to pěkná mrcha. Měla dlouhé vlasy obarvené na tmavě modrou a hnědé oči.
"Jo, bránili toho zrádce Turnera," prohodila Ell jako by nic. Resa sebou trhla.
"Clay není zrádce!" řekla tak tvrdě, až to všechny překvapilo, ale rychle se vzpamatovali.
"Ale ano, je Reso. Copak ty by ses bavila se Zmijozelem? A ještě k tomu s Malfoyem?" snažila se jí přesvědčit Alice. Dívka jen pokrčila rameny.
"A víš co naposledy udělali chudáčkovi Harrymu? Nabarvili mu vlasy nazeleno a řekli mu, že se to úžasně hodí k jeho očím. Prý by to tak měl nosit častěji," stěžovala si znovu Alice. Ona i Ellen patřili do pomyslného klubu fanoušků Harryho Pottera. Když si na ten incident Resa vzpomněla vybuchla smíchy. Ne, že by Pottera nenáviděla, ale popravdě ho moc nemusela. Obě dívky se na ní ublíženě podívaly.
"To není k smíchu."
"Ale je. Vždyť mu to okamžitě zmizelo. Nevím na co si stěžujete. Všechny to pobavilo a nezůstalo mu to. Je to zase váš černovlasý hrdina," odfrkla si. Prostě je nemohla pochopit.
"Sice to byla sranda, ale to nemění nic na tom, že Turner je zrádce. Vždycky byla nepsaná dohoda, že Nebelvír, Havraspár a Mrzimor budou držet spolu proti Zmijozelu. Všichni to respektovali, ale pak se najednou Turner začne paktovat se Smrtijedem..." Denis chtěl pokračovat, ale přerušila ho Arthová, která se prudce postavila, její křeslo se převrátilo a tou ránou na sebe dívka upoutala veškerou pozornost.
"Clay není zrádce a Malfoy, ať už je jakýkoli není Smrtijed. S ním by se Clay nepaktoval." její hlas byl tak ledový, až ji to překvapilo. Ell se pomalu postavila. v očích měla nenávistný výraz.
"Jestli je tohle tvoje poslední slovo, tak už tady s tebou nemáme co dělat." Theresa se jí podívala do očí.
"Ano, je to mé poslední slovo," pronesla pevně.
"Pak jsi zrádce stejně jako Turner, Arthová. A tak s tebou bude i nakládáno," řekl nahlas Tommy.

Dívka sebou trhla, zdálo se jí, že slyšela vrznutí dveří, ale když se rozhlédla po své cele nikdo tam nebyl. Tiše si povzdechla. Draco ji strašně chyběl, ale přežije díky tomu, že ho neuvidí nebude jí to tolik vadit. Otočila se na druhý bok, aby ležela čelem ke stěně. Cítila se tak bezpečněji, a znovu usnula.

Ležela na ošetřovně a nevěděla, jak to vysvětlí sestře. Jak jen mohla být tak hloupá a nechat se shodit ze schodů? Pořád nechápala jak to, že si jich nevšimla. Většinou ji nikdo nedokázal překvapit a teď...
"Thereso, co jsi to prováděla?" Do místnosti vtrhla její sestra a za ní se hnali ostatní.
"Já..."
"Chvíli tě nechám bez dozoru a ty spadneš ze chodů," pořád mluvila a nenechala se přerušit.
"Kate, to..."
"Vůbec nechápu, jak se ti to povedlo. Od teď už se mnou budeš chodit za ručičku, jasný? Vůbec sem netušila..." najednou začala klapat pusou aniž by vydávala nějaký zvuk. Za ní právě schovával hůlku Aleco. Mladší ze sester se na něj děkovně podívala. Kate už tahala hůlku, ale tu jí sebrala Becca. Všichni se pohodlně rozsadili po postelích.
"Tak co se stalo?" zeptal se Clay.
"No, šla jsem na oběd a nejednou do mě někdo strčil. Cítila jsem ,jak postupně po schodech padám dolů a pak už nic. Probudila jsme se tady, když mi madam Pomfreyová dávala Kostirost a bezbolestný lektvar. Pak jste přišli vy." Všichni zpozorněli. Dokonce i Kathrin přestala otevírat a zavírat pusu. Bouchla do Bennyho a ten ji vrátil hlas.
"Pane bože, Resie, to přece..."
"Viděla jsi někoho?" přerušil ji Aleco. Jeho oči postrádali ty hravé jiskřičky a Theresa poznala, že je hodně naštvaný.
"Aleco to..."
"Viděla jsi někoho?" zeptal se znovu. Dívka zavrtěla hlavou. Sestra ji objala.
"Proč myslíš, že to udělali? Myslíš, že kvůli mně?" zeptala se s obavou v hlase. Resa znovu zavrtěla hlavou.
"Ne, nemá to s vámi co dělat. Já..myslím, že si za to můžu sama. Jak jste měli před týdnem trest, protože jste se prali s Nebelvírákama, přišli ke mně Tommy, Denis, Ellen a Alice. říkali, že Clay je zrádce a Malfoy Smrtijed..."
"A ty jsi to prostě nemohla jen tak nechat, co?" ušklíbla se pobaveně. "Máme na tebe špatnej vliv."
"Nemohla. Clay je přítel a ten by se se Smrtijedama nebavil."
"Jsem rád, že o mě máš tak dobré mínění, Arthová." Všichni sebou trhli a obrátili se směrem k zdroji hlasu.
"Malfoy, přestaň se všude zjevovat jako duch. Už mě to fakt nebaví," zavrčela dívka ne nemocniční posteli.
"Jasně. Klídek. Turnere, je to připraveno." Clay vstal z postele a pohladil Theresu po ruce.
"Ještě přijdu." Chvíli po něm odešli na večeři i ostatní.

"Dneska máme výročí. Už jsi tady přesně dva měsíce. Ten čas letí, co?" sálem se roznesl ledový smích. Voldemort si zase nechal přivést dívku, aby ji mučil. Dnes pro ni měl připraveno něco speciálního. "A když je to výročí...chtělo by to něco zvláštního, viď? Taky jsem si pro tebe něco připravil, neboj. Přiveďte ji." Dva Smrtijedi do místnosti dotáhli asi desetiletou dívenku. Jakmile ji Therese uviděla pochopila.
"Ne! Prosím, ne. Ona za nic nemůže..." prosila, ale Temnému pánu to jen působilo větší radost.
"Ale ano. Když mi řekneš, kde je to ukryto, nechám ji jít. Vymažu ji paměť a nechám ji. Tak mi to řekni!"vykřikl. Dívka se bezradně rozhlédla po Smrtijedech. Jeden z nich nepatrně hýbl rukou. Jako by to zamítal.
"Ne, nic ti neřeknu. stejně bys ji potom zabil."
"Dobře, prokoukla jsi mě,"vzdal to Voldemort. "Ale aspoň by zemřela rychle. Když budeš mlčet, bude to velice bolestivá smrt." Arthová jen roztržitě a bolestně zakroutila hlavou. Pak už slyšela jen výkřiky bolesti té malé holčičky, jak na ní byla sesílána bolestná kouzla.
Nemohla odtrhnout oči. Musela snést ten vyčítavý pohled, který ani ne do hodiny, vyhasl. Rozplakala se.
Když byla zase konečně zpátky ve své cele, schoulila se do klubíčka a otřásala se vzlyky. Někdo si k ní přilehl a objal ji. Po chvíli se schoulila v jeho náručí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se vám líbí naše povídky?

Jo, jsou dobré 58% (105)
Nejsou špatné, ale tolik mě nezaujali 26.5% (48)
Hrůza, smažte to! 15.5% (28)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama