Hádka, zlost a zklamání - 3. Kapitola

29. března 2008 v 13:40 | Tlouie |  Zakázané ovoce
Právě sem dopsala třetí kapitolu zakázaného ovoce, tak si jí užijte...

Byl krásný sluneční den, i přes to, že byl konec října, bylo stále teplo. Pátý ročník Bradavické školy měl právě hodinu kouzelných formulí. U jednoho z otevřených oken seděl chlapec, jeho šedé oči hleděly do prázdna a myslí byl naprosto někde jinde. Jeho černé vlasy lehce povlávali ve vánku, který se otevřeným oknem prodral dovnitř. Už se těšil na odpoledne, až si sedne k jezeru, pod svůj oblíbený dub a bude si užívat jednoho z posledních krásných dní.
"Pane Blacku, vy s námi spolupracovat nebudete?" ozval se najednou Kratiknot a ukázal prstem na volné místo v lavici. Zvedl se teda a šel si tam sednout, všiml si, že si všichni přesedli k někomu jinému, jen Petr zůstal stále sedět u svého souseda Remuse. Dvanácterák seděl s Evansovou. Jak jinak, ten blbec si nedá říct, pomyslel si.
Přisedl si k dívce s krátkými hnědými vlasy, která zrovna něco vyhledávala ve své učebnici.
"Zdar Meg, prosim tě, co máme dělat? Sem nevnímal."
"Jak jinak," odsekla mu.
"Hele tak sem jednou nedával pozor, no a co? Co ty víš, třeba jsem nedával pozor protože, sem si představoval jaký by to bylo se s tebou líbat."
"Se mnou co?" Byla dost zaskočená, nečekala, že by jí mohl něco takového začít vykládat, ale pak jí podle jeho pobaveného úsměvu došlo, že se dělal jenom legraci a na ní si ve skutečnosti nikdy ani nevzpomněl, neměl k tomu vlastně ani důvod. Zatvářila se tedy jako přísná paní profesorka a s chladným hlasem mu řekla: "No jo já zapomněla, že ty vlastně nemusíš dávat pozor.
"Co tím myslíš?" zeptal se nevině, popravdě byl zvyklí na závist některých lidí ze školy, přece jenom byl nejhezčí kluk tady, ale většinou se do něho naváželi spolužáci mužského pohlaví.
"No že lidi jako ty přece nikdy nemusej dávat pozor, stačí, když pak zamrkáš na nějkou tu holku a ona se s tebou jistě podělí o své zápisky že?" Vypadala docela naštvaně, i když po pravdě nevěděl proč, přece jí nikdy nic neprovedl, vlastně se spolu nikdy ani moc nebavili.
"Hele co tě vlastně žere?" vyjel na ní, už ho to docela přestávalo bavit, v tu chvíli mu ze zadu někdo poklepal na rameno. Otočil se a uviděl pro něj tak dobře známou střepatou hlavu s hnědýma očima, které byli nyní trochu posmutnělé.
"Co řešíte vy dva?" optal se James. Sirius už se nadechoval, že odpoví, ale předběhla ho jeho sousedka.
"No zrovna sem tady tvýmu kamarádovi říkala, že je to nafoukanej, egoistickej debil."
To už se k nim přidala i Lily: "O kom je řeč?"
"O něm," ukázala prstem na vykuleného chlapce, který nenacházel slov, prostě na ní jenom nevěřícně koukal svýma šedivýma očima.
"Hmm, nevim, co se to stalo, ale tentokrát s tebou i souhlasím," zazubila se, tentokrát se zaskočený pohled stočil na dívku s ohnivě červenými vlasy. Nemohl uvěřit, že právě ona si o něm myslí něco takového.
"Co-cože?" Vykoktal ze sebe konečně.
"No co se tak divíš? Dyť se na sebe podívej, rozmazlenej fracek, kterej má pocit, že mu všechno projde, jenom proto, že je z bohatý, čistokrevný rodiny. A zavři tu pusu, nalítaj ti tam mouchy."
"Evansová, ty o mě nic nevíš, tak buď laskavě zticha!"
"No tak, přece se nebudete hádat…" skočil jim do toho Dvanácterák.
"Ty se do toho nepleť!!!" Ozvalo se dvojhlasně.
"Tak já o tobě nic nevim jo???? Ale prosim tě, co víc potřebuju? Stačí se jenom podívat na tvoji rodinu. Jak opovrhují každým, kdo není čisté krve. Ty seš úplně stejný jako ta tvá matka a bratr!"
"Nic nevíš, tak sakra buď zticha! Neznáš mě a nikdy ses o mě ani nezajímala, tak jak by si mohla vědět," vyštěkl. Otočil se zase dopředu, protože moc dobře věděl, že kdyby v této debatě ještě pokračoval, řekl by jí věci, které by ho později mohl litovat.
Popravdě ho její slova dost ranila, ale jak se zdálo, uvědomila si, že ve skutečnosti o něm vážně tolik neví a proto už raději byla zticha. Potom už se akorát z její lavice ozývali věty typu: "Pottere, dej tu ruku pryč, nebo ti jí přičaruju k tvým vlastnímu zadku!"
***
Večer u večeře toho ani jeden ze čtyř Pobertů moc nenamluvil, což bylo dost zvláštní, protože při večeři na jejich konci stolu bylo vždy o zábavu postaráno, hlavně díky Jamesovi a Siriusovi, kteří se rádi předváděli a bavili ostatní, dneska na to ovšem náladu neměli. Akorát si samozřejmě neodpustili vtípek se slánkou, který už ale všichni moc dobře znali a proto jim na to nikdo neskočil.
Když se najedli, všichni čtyři ihned někam zmizeli, nikdo netušil kam, někteří si mysleli, že zase připravují nějakou tu past ve společenské místnosti, ale když tam přišli, zjistili, že tam taky nejsou.
"Au dupnul jsi mi na nohu," ozvalo se u velkých dubových dveří, když tamtudy procházel Filch. Rozhlédl se, ale neviděl nikoho, komu by mohl napařit školní trest.
"Kde ste vy smradi, jakto že nejste ve své koleji?" zakřičel do tmy, ale odpovědí mu byl akorát balonek plný červené barvy, který se najednou odkudsi ze dveří objevil a letěl přímo na něho, nestihl se mu vyhnout a rozplácl se mu přímo doprostřed obličeje.
"Dobrá trefa Tichošlápku a teď deme!" zavelel opět nějaký hlas a dveře se pootevřely. Filch zůstal stát na místě, přes čůrky barvy, které mu stékali po obličeji, totiž vůbec nic neviděl.
Chlapci došli až k vrbě mlátičce schovaní pod neviditelným pláštěm, Petr se náhle změnil v krysu a proběhl pod větvemi, čumákem zmáčkl lehce narazil do kmene stromu a vedle něj se objevil otvor, kterým prolezl a hned za ním následovali i jeho zbylí tři přátelé. Zábava mohla začít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jak se vám líbí naše povídky?

Jo, jsou dobré 58% (105)
Nejsou špatné, ale tolik mě nezaujali 26.5% (48)
Hrůza, smažte to! 15.5% (28)

Komentáře

1 Nelien Nelien | Web | 29. března 2008 v 19:50 | Reagovat

ahojky :) moc ráda spřátelím, máš krásný blogísek!

2 °°MoŇuLkA°° °°MoŇuLkA°° | Web | 29. března 2008 v 21:27 | Reagovat

Sem v soutěži o nej blog...dala bys mi prosím hlásek?....Mnoo jako takhle fakt moooc nesoutěžim...takže newim co sem mám psát...=o*Ale jestli se ti můj blog líbí tak mi prosím dej hlásek....=o*Kuju moooc....

P.S.:omlouvám se za reklamu....

3 ¨jasmine ¨jasmine | Web | 1. dubna 2008 v 16:41 | Reagovat

ahoj, moc se mi líbí tahle povídka, kdy bude pokračování?

4 Tlouie Tlouie | 1. dubna 2008 v 19:05 | Reagovat

Mockrát děkuju, no zatím sem další kapču ještě nezačala psát, ale dneska sem si to v hlavě tak nějak srovnala a zejtra ve škole, bych to snad mohla napsat, takže zejtra nebo pozítří by tady mohla být další kapitola.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama