Příjemné setkání - 2. Kapitola

23. března 2008 v 19:20 | Ar-lee |  Dies irae
Tak přidávám další kapitolu. Třetí už je rozepsaná, takže by se měla objevit někdy v týdnu. Doufám, že se Vám bude líbit.

"Harry, co je? Už týden tady jenom sedíš a nic neděláš. Potřebuju pomoct s Amy, tak buď té lásky a vstaň. Musím do města a bude čas svačiny," vyjel na Pottera Zach. Chlapec nereagoval. Tonks si povzdechl a sedl si vedle něj.
"Tak co se děje?" Chvíli bylo ticho. Harry několikrát otevřel pusu a pak ji zase zavřel.
"Proč mi nikdo nepíše?"
"Víš Harry, to je asi moje vina. Sovy to tady nenajdou lehce."
"Ale já k nim poslala Hedviku. Neboj se nenapsal jsem jim nic o tobě a kde jsem,"ubezpečil rychle muže.
"Možná to mají zakázané. Když už tady byla, tak by to měla najít. Nevím. Zeptáme se Dory, dnes by měla přijít. Ale teď se pojď postarat o Amy, musím do města." Zach byl rád, že Harryho přemluvil. Za ten týden byl zamlklý a od té příhody s Moodym a adopcí se ani neusmál. Ještě pořád byl zamyšlený nad Harrym a tak si nevšil, že ho ulicemi města někdo sleduje. Uvědomil si to až, když se mu do zad zabořila hůlka.
"A teď pěkně poslouchej, chlapečku. Půjdeš se mnou a to po dobrém, nebo..." zasyčel mu chraplavý hlas do ucha.
"Jasně, pohoda. Klidně si s vámi pokecám, ale to stačilo říct. Nemusíte mi do zad zabodnout nějakej pitomej kus dřeva."
"Ale, chlapeček dělá nechápavýho," zasmál se ten hlas. "Takže pěkně v klídku zajdeme do támhletý uličky a přemístíme se. A žádný triky, kámo." Zach je přikývl. Pomalu se prodíral davem lidí a snažil se vymyslet nějaký plán. Najednou se z uličky ozvalo a vyšli z ní tři postavy. Smrtijed znervózněl a toho Tonks využil. Rychle se otočil a vytrh mu hůlku, svou ho pak znehybněl.
"...neměli jsme to dělat. Nebude rád," ozval se Dořin hlas. Naštěstí si nikdo z kolemjdoucích ničeho nevšímal. V tomto městě se každý staral jen o sebe.
"Jé, ahoj Zachu, co ty tady?" všimla si ho Tonksnová.
"Spadl jsme z bláta do louže, Doro, z bláta do louže," zavrčel, když rozeznal její společníky. Brumbál a Moody.
"Tak to s tebou souhlasím, bratránku," usmála se posmutněle. Pak se v ní probudil bystrozor. "Kdo je to?" ukázala na muže opřeného o stěnu jednoho z domů.
"Moje návštěva. Asi Smrtijed," pokrčil rameny. "Co vás sem přivádí?" obrátil se na její doprovod.
"Tady Alastor trochu pátral..."
"Spíš čmuchal jak starej čokl,"brblala Nym.
"...sem tan se trochu vyptával. Bystrozor se neodnaučí obezřetnosti..."
"A Moody zvědavosti, opičák starej," mumlala dál Dory a mračila se.
"...a zjistil, že mu tady nesedí vaše jméno, pane Tonksne!" Brumbál dodal důraz na poslední dvě slova. vůbec si ženy nevšímal.
"To se vám jenom zdá. Moje jméno mi docela sedí."
"Myslím, že bysme is měli promluvit, Zachu," nedal se odbýt Albus.
"Normálně ho tady zatkneme a bude to."
"Klid, Alastore, určitě to nějak vysvětlí."
"Když to přežiju," zamumlal Zach a díval se Brumbálovi přes rameno. Také se otočil, za ním stálo patnáct Smrtijedů. Kdyby neměli masky určitě by se spokojeně usmívali.
"Ahoj?" zkusila to Dora. Černopláštníci se rozesmáli.
"Co chcete? Já si šel nakoupit. Pak šlápnu do bláta, následuje louže a teď jsem se zastavil pod okapem." Všichni se na něho dívali nechápavě, až mu začali cukat koutky. "Neřešte. Jak vám mohu pomoci?"
"Půjdeš s náma. Pán chce něco vysvětlit," vyštěkl vůdce.
"Tak ať se postaví do řady," odvětila klidně Nymf.
"Cože?" zavrčel jeden.
"No, je tady hodně lidí, co chce něco vysvětlit," mluvil na ně pomalu Tonks. Pak se podíval na hodinky, znepokojeně zakroutil hlavou. "Myslím, že je čas vás opustit. Rád jsem vás znovu viděl." Chytil Nym za ruku a pomocí jediného prstenu, který měl, je přemístil.
"Zachu, vy už jste tady?" ozval se překvapeně Harry. Byl zvyklí, že nakupování trvá nejméně dvě hodiny a on byl pryč tak jednu.
"Jo, měli jsem menší nepříjemnosti. Nejdřív Smrtijedi, pak Brumbál..."
"Smrtijedi? Tady? Konečně vzrůšo!" radoval se Potter. Dokonce se i usmál, trochu.
"Bohužel jsem jim troch pozměnil paměť. Myslej si, že sledovali Brumbála a Moodyho. Kdybych věděl, že ti to udělá radost pozval bych je," Zach vypadal tak trochu smutně. Dora k němu přešla a poplácala ho po rameni.
"Tak příště na to nezapomeň, jo?"
Po obědě, který uvařil Harry se spokojeně posadili do obývacího pokoje. Zach, s Amy na klíně, vyprávěl svým hostům o příjemném setkání.
"Takže o tobě věděj. Lucius musí platit hodně, když po tobě jdou i teď. Je to už skoro rok. Možná by jsi měl jít řádu a poprosit o ochranu," mračila se Nym.
"Jo, jasně a daj mi na ochranu Moodyho. To se raději nechám zabít. Všichni ostatní ho přece poslouchaj." Harry se na muže zamyšleně podíval. Pořád nechápal jednu věc.
jakto, že toho o Řádu tolik víš?" zajímal se. Zach věděl. kdo jsou jeho členové a jací jsou.
"Tady moje milovaná sestřenka neumí držet jazyk za zuby," usmál se. "O Řádu vím skoro všechno. Ale Dora by to nikdy neřekla někomu, komu nevěří. Když ona někomu věří, je to zázrak." Ještě chvíli si povídali, ale pak už musela Tonksnová jít. Zach ji vyprovodil skoro až k lesu.
"Dávej na sebe pozor. Brumbál a Moody tě určitě budou sledovat. Kdyby bylo nejhůře, řekni jim adresu."
"Neřeknu jim ji. Moody by tě vyslýchal a to není příjemné. Nezradím tě, stejně jako ty nezradíš mě," pousmála se a políbila ho na tvář. Pak se přemístila.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Jak se vám líbí naše povídky?

Jo, jsou dobré 58% (105)
Nejsou špatné, ale tolik mě nezaujali 26.5% (48)
Hrůza, smažte to! 15.5% (28)

Komentáře

1 kischa kischa | E-mail | Web | 23. března 2008 v 19:21 | Reagovat

Mas super blog PLS chod na moj a zanechaj komentik

(....\............../....)

. \....\........... /..../

...\....\........../..../

....\..../´¯.I.¯`\./

..../... I....I..(¯¯¯`\

...I.....I....I...¯¯.\...\

...I.....I´¯.I´¯.I..\...)

...\.....` ¯..¯ ´.......'

....\_________.·´

.....l-_-_-_-_-_-

.....l-_-_-_-_-_-

2 Charisse Charisse | Web | 23. dubna 2008 v 18:11 | Reagovat

Je to supeeer, snad napíšeš pokráčko...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama