6. kapitola

18. dubna 2011 v 0:40 | Ar-lee |  A přece se točí...
Tak. Jsem nemocná a rozhodla jsem se Vám něco napsat. Hm, Elliot se mi líbí. :-D

Debbie se z toho pořád nemohla vzpamatovat. Ležela v posteli a snažila se usnout, ale musela myslet na Elliota. Jak se mohl k Proeliatorům dostat v prváku? Od Jamese a Adrewa věděla, že nepřijmou jen tak někoho. Pokud byl ta schopný už jako jedenáctiletý, co dokáže teď? Musel být genius. Chtěla se s ním poznat. To byl jeden z důvodů, proč souhlasila být v týmu. A také to vypadalo ja zábava. Mohlo by jí to pomoci zabavit se ve volném čase. Už pěkně dlouho nevěděla co s ní. Dřív trávila všechny možné chvíle v knihovně. Jistě, měla lidi, se kterými se mohla bavit, ale užívala si, když mohla být sama. Doma se jí to moc nedařilo. Pořád byla obklopená lidmi. Takže jí samota vyhovovala. A teď? Knihovna jí nelákala. Z nějakého důvodu na ní nepřišla ani jedna myšlenka. Pokud chtěla mluvit, byla s Jamesem. S Albusem mohla probírat o důležité věci a s Drewem se nejlépe mlčelo. Debbie stále nechápala, jak mohli být James s Andrewem takoví přátelé. Tak rozdílní. Avšak jednu věc měli společnou. Oblíbenost u dívek. Spolu vypadali jako by spadli z nebe, jak poznamenala Debbiina spolubydlící Katty. James opálený, tmavovlasý s hnědýma očima, které dokázaly pohltit. Lesterová si toho všimla, ale umínila si, že na ní ten pohled nikdy nebude mít stejný účinek jako na ostatní. Zatím odolávala. Přece jenom měla bratry, se kterými si byla blízká. A nechtěla vědět, co by si o ní pomyslel Al s Drewem, kdyby zjistili, že se nedokázala ubránit. To by nepřežila. Nejvíc fanynek si však James získal svým šarmem. Vypadalo to, jakoby jeho posláním bylo potěšit dívky. Naproti tomu Andrew měl delší světle hnědé vlasy a zářivě modré oči. Debbie takovou barvu ještě neviděla. Jeho pleť měla světlou barvu. Z nějakého důvodu se neopaloval. Moc nemluvil a celkově z něj vyzařovala tajemná atmosféra. Byl to ten typ člověka, co nemluví, když není co říct. Jen ve společnosti přátel se otevíral a bavil se. Debbie chvíli trvalo, než se jí podařilo k němu dostat, ale stálo to za to. Měl podobný vkus na knížky a rád si s ní zanadával na Jamese. Když se oni dva spolčili, Potter neměl šanci. V těch chvílích se jim Al vyhýbal.
Lesterovou vzbudilo štěbetání jejích spolubydlících. Ani si neuvědomila, že usnula. Katty, Elizabeth, Cara a Bethany seděly každá na své posteli a oblékaly se. A mluvily o klucích. Debbie trochu rozzlobeně odhodila deku a vstala. Tohle na ránu vždy nenáviděla.
"Och, vzbudily jsme tě, Debbie? Omlouváme se," promluvila Cara svým jemným hláskem. Byla velice zdvořilá a všichni jí měli rádi. Ani Deborah se jí neubránila.
"V pořádku, Car. Stejně bych za chvilku musela vylést." Nemohla jinak se usmála se.
"Popravdě, když jsi teďka vzhůru, mohly bysme se tě na něco zeptat?" nadhodila Katty. Ano, ona šla vždy přímo k věci. Debbie si sundala košilku, ve které spala, přikývla a začala si oblékat uniformu.
"Jaký holky se líběj Jamesovi a Andrewovi?" vyhrkla Elizabeth. Byla královna krásy jejich ročníku. Přesto si o sobě nemyslela zas tolik, aby byla nesnesitelná. Jen si uvědomovala jemnost svých rysů, hebkost bloňďatých vlasů a nevinnost velký modrých očí.
"Tohle už jsme probíraly, ne? Holky, já fakt nevím. O tohmle se s nima nebavím. Vy byste to měli spíš vědět, ne? Když je tak pozorujete." Lesterová nic z toho nemyslela zle. Na každou, ze svých spolubydlících se usmála. Věděla, že všechny čtyři by rády ulovily alespoň jednoho z jejích kamarádů. Jednu dobu měly spadeno i na Albuse, ale jeho randění s Biancou to přerušilo. Byly opravdodvé kamarádky a Debbie nedělalo problém se s nimi bavit. Měla je i celkem ráda. Jen byla zvyklá převážně na chlapskou společnost. Vyrůstala obklopena muži.
"Pravda. James nemá vyhraněnej názor na vzhled," podotkla Bethany.
"Samozřejmě nechodil s žádnou ošklivkou. Ale je mu jedno, jakou má barvu vlasů, očí, výška. A nemusí být, ani, kdo ví jak krásná," navázala Elizabeth.
"Jo, klidně průměr. Jen je vypatlaná," zasmála se Katty.
"Takhle nemluv, Kat," okřiknula jí Cara. "Ne každá dívka může mít tak vysoké IQ jako ty."
"Já vím, Car, omlouvám se," zašklebila se napomínaná.
"No vidíte," usmála se Debbie. "Máte to celkem zmapovaný. Jamesovi dívky musely mít vždy něco do sebe. Nikdy nechodil s členkou famfrpálového týmu. Prý by to nemuselo dělat dobrotu," zasmála se.
"Pravda," souhlasila zamyšleně Katty. Hrála na pozici chytače. "Takže jsem ze hry."
"Stejně se ti líbí spíš Drew," prohodila Lesterová a uvázala si kravatu. Měla v tom praxi. Ani jeden z bratrů to moc neuměl. Katty se zasmála a přikývla.
"Popravdě, jeho jsem s moc dívkami neviděla," zauvažovala Cara. Její matka byla mudla a učitelka angličtiny na střední škole. Od malička bylo vyžadováno, aby mluvila spisovně. Zvykla si na to a patřilo to k ní.
"Za celou dobu, co je tady jich měl kolik? Dvě?" nadhodila Elizabeth a zkontrolovala si svůj vzhled v zrcadle. Trochu si poupravila vlasy a přejela rty bezbarvým leskem na rty.
"Přesně," souhlasila Bethany a posunula si brýle na nose. "Obě byly z Havraspáru. Černovlásky. Středně vysoké." Zaklapla svůj zápisník a zastčila ho do tašky. Stala se něčím, jako informátorem. Všechno si zapisovala a nevadilo jí se podělit s ostanímy.
"Takže chytrý a upjatý," zabrblala Katty.
"Katyo Colinsová! Přestaň ostatními pohrdat jen kvůli tomu, kam chodí!" vyjela na ní Cara. Colinsová se zamračila. Nesnášela, když jí někdo oslovil celým jménem. Její matka pocházela z Ruska a rozhodla se jí dát jméno ze své vlasti.
"Neotravuj, Beckettová," zavrčela a vyplázla na kamarádku jazyk.
"Jsi nesnesitelná," oznámila jí Cara s úsměvem a odešla na snídani.
"Jo, teďka si jí usmiřuj, Katty," ušklíbla se Elizabeth. Debbie vylezla z koupelny a usmívala se.
"Co kdybyste si dneska na snídani sedly k nám?" navrhla dívkám. Všechny tři, které zůstaly v pokoji, se rozzářily. A tak se Lesterová poprvé po delší době dostala do Velké síně v čas a v družném hovoru. Deborah věděla, že Andrewovi se Katty začíná líbit. Byla sice trochu prostořeká, ale jinak milá a hodná. Přála by jim, aby to vyšlo.
***
Uplynuly už dva dny od doby, kdy Debbie oficiálně vstoupila mezo Proeliatory. Dnes byla sobota a ona se měla poprvé zůčastnit schůzky. Prozatím jenom nebelvírských. Konala se v jedné z místností určené, pro trávení volného času. Bylo tam skoro plno, když Deborah přišla. Myslela si, že takhle to bude nebezpečné, ale James jí vysvětlil, že mezi tolika lidmi nebudou tolik nápadní. A ujistil jí, že použijí příslušní kouzla, aby je nikdo neodposlouchával. Úmyslně přišla dřív. Nechtěla, aby na ní chlapci museli čekat. Čekali jenom chvíli, než se ve dveřích objevil celkem nenápadný černovlasý chlapec. Zamířil si to k nim a Deborah si domyslela, že právě on je třetí člen dosavadních Proeliatorů. Na třináct let byl celkem vysoký. Nějakým zvláštním způsobem se mu dařilo proplouvat mezi lidmi, aniž by o někoho byť jen zavadil. V levé ruce si nesl knížku. Neusmíval se. Neusmál se ani, když je pozdravil.
"Debbie, Elliot Chase, Elliote, Debbie Lesterová," představil je James. Podali si ruce a Elliot se Deborah podíval do očí. V té chvili jakoby zamrzla. Měl ty nejtmavší hnědé oči, jaké kdy viděla. Byly tak netečné. Prosté jakékoli emoce. Stejně jako jeho tvář.
"R-ráda tě poznávám," vykoktala ze sebe Lesterová a snažila se nevnímat tichý Potterův smích. Elliot přikývl a posadil se ke stolu.
"Fajn, takže bych asi začal," promluvil Andrew a zpražil Jamese pohledem. "Má někdo nějaké důležité zprávy?"
"Hm, někdo opět překročil meze." Elliotův hlas byl sametový a zasněný. "Další dívka od nás byla vydírána." Potter se okamžitě přestal smát. Zvážněl.
"Myslel jse, že už se to vyřešilo." Chase zavrtěl hlavou.
"Byli jen napomenuti. To je nedokáže zadržet." Andrew si povzdechl.
"Budeme to muset přednést na Radě." James přikývl.
"Řeknu Minos, aby jí svolal co nejdříve." S tím se Potter zvedl a vydal se za bratrem. Debbie si by si připadla odstrčená, kdyby neměla plnou hlavu Elliota. Tak chladný. Tak odhodlaný. Tak tajemný.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Charcee Charcee | 18. dubna 2011 v 21:13 | Reagovat

Áááááá!!! (Ségra se mě ptá, jestli mi hraboší.) To je skvělý!!! Máš úžasnej talent na popisování postav! V týhle jedný kapitole jsem se stihla zamilovat do Andrewa i Elliota současně a zalíbit si Debbieiny spolužačky! Každá jiná, ale přesto si nemůžu vybrat, která se mi líbí víc. No a jak jsem tak četla o Drewovi a jeho zkušenosti s děvčaty, ve skrytu duše doufám, že by se konečně mohl objevit nějakej ten slash... A možná i pár Debbie/Elliot? Bylo by skvělý sledovat, jak by se prokousávala jeho tvrdou slupkou...

2 Ar-lee Ar-lee | 18. dubna 2011 v 21:18 | Reagovat

Díky, díky. Růže na letišti. :-D
Drew nebude gay, bohužel. :-D Nějak se mi to k němu nehodí. On je takovej klidnej a moudrej kluk věřící na pravou lásku. :-D
A Elliot s Debbie? Hm...to asi ne. Přece jenom je o tři roky mladší než Debs. Ne, že by nebyl vyspělej. Jen víš, jak já na tom jsem. :-D
Bude se prokousávat. Nakonec se z nich stanou kamarádi. :-D Jen musím vymyslet, kde bude Elliot pracovat...i když by se mi hodil na bystrozora...možná. Jenže tam bude dost mých postav...chtělo by to něco jinýho. Ale co?? Tak schválně, co by se k němu hodilo za práci?

3 Charcee Charcee | 18. dubna 2011 v 21:22 | Reagovat

Ááách jo! Já ch i už konečně nějakýho gaye! No, vzhledem k tomu, jak Debbie reagovala, myslela bych si, že spolu budou... a co, že je Elliot mladší, víš jak na tom sem. A co třeba spisovatel?

4 Ar-lee Ar-lee | 18. dubna 2011 v 21:25 | Reagovat

Hm, nemyslím...ale teďka jsem uvažovala...co léčitel?
On tak působí na všechny holky...to pak zjistíš. :-D Ještě mu musím trochu propracovat osobnost.

5 Charcee Charcee | 18. dubna 2011 v 21:50 | Reagovat

Léčitel byl druhý, co mě napadlo,ale ten spisovatel mi k němu sedí víc :)

6 Ar-lee Ar-lee | 18. dubna 2011 v 22:11 | Reagovat

To může mít jako bokovku. :-D Možná. :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama